|
La monnaie visualisée:
|
||||
 |
||||
Catégorie
Magasin en pierre
Adresse:
Malé náměstí 129
Hradec Králové
500 02
| Les heures d´ouverture: | ||
| Po-Pá | 9-12:30 | 13-17:45 |
| So | 9-12 | |
Voir notre boutique
Plus d´informations...
SMÍCH JEVIŠTĚ A ZÁKULISÍ I
| Kategorie: | Gramodesky / Mluvené slovo |
| Nakladatelství: | Supraphon, Praha |
| Rok vydání: | 1975 |
| La qualité du disque: | NM (Near Mint) [?] |
| Další informace: | Scénář Bohumil Bezouška. Neuvěřitelné herecké historky, které se však udály, vyprávějí herci Národního divadla. Zvuková režie Ing. Adolf Řípa. Střih a mixáž Jiří Bartoš. Photography Erich Kunze 1975. Cover Ladislav Rada 1975. Režie Jiří Šrámek. Účinkují Eduard Kohout, Ladislav Pešek, František Filipovský, Radovan Lukavský, Miroslav Doležal, Bohumil Bezouška, Luděk Munzar a Vladimír Brabec. Nahráno 30. dubna 1974 při setkání v pražském studiu Lucerna. Vydal Supraphon v roce 1975 (1 LP, 1118 1659 G, Stereo, 49 min.). Milí přátelé, historky o divadle a o lidech kolem něho se těšily zájmu čtenářů od pradávna. Povím vám také proč: ačkoli je práce v divadle v podstatě stejná jako každá jiná společenská činnost a ačkoli se lidé „od divadla“ od „normálních“ lidí nijak neliší – a nemám na mysli pouze znaky zevní – přece jen je divadelní zákulisí a jeho lidská náplň obestřeno jakýmsi romantickým kouzlem, které zřejmě nemizí ani v denním světle ulice a občanského života. Proč tomu tak bylo a je, to vám už nepovím. Prostřednictvím gramofonové desky vás srdečně zvu mezi nás do herecké šatny, kde budete svědky oněch vzácných a šťastných chvil, kdy se herci baví stejně upřímně a nevázaně jako třeba někdy i vy, jste-li mezi svými, ať už je to na jakémkoli pracovišti. Náš humor – jako ostatně každý, a nelze ani jinak – je ve všem všudy poznamenán naším zaměstnáním, o kterém možná ani tolik nevíte a nemusíte vědět, a jehož výsledky jen vidíte na svých obrazovkách, filmových plátnech, při návštěvě divadla či při poslechu rádia. Jak to tak bývá v každém povolání, leccos se přihodí, tu a tam nějaké nedopatření, historka, kterou napsal život, občas, toseví, si vystřelíme i jeden ze druhého. A i když to ve stavu zrodu zabolí a zamrzí, všechno spraví čas – nakonec zbude jen úsměv. A tak to má být. Nemyslete si, prosím, že legrace je to jediné, co v divadle provádíme. Náš smích je – jako všude na světě, – jen ona malá špetka soli, aby všední chléb lépe chutnal a byl stravidtelnější. Ať se vám hezky poslouchá. Za všechny váš Bohumil Bezouška (sleeve-note) |
